U nás? Chyba lávky!

Jak to krásné, vznešené,

vidět národy v kruh růžné pásky

svornosti a lásky

spojené, sbratřené,

pevně jako múry hradné

stojící a bojující

proti záští, zlobě zradné –

s mužnou pílí

kráčející k svému cíli,

stále, bez přestávky – –

u nás? chyba lávky!

Pravý ráj

musí býti tam,

volnost kde již není žádná báj,

skutečný kde svobody je chrám;

kde lid volně dýše,

myslí, mluví, píše

bez ohledu na lecjaké paragráfky –

u nás –

uh! uh!

Radost žít,

kde přec jakýs kvete blahobyt,

snadněj kde se každý živí, šatí,

peníze kde aspoň něco platí,

poprasky a „krachy“,

před „ultimem“ strachy

neznámou jsou věcí;

moudře kde se hospodaří přeci,

menší daně kde jsou, menší dávky –

u nás? hepšík! dejž to nebeský Pánbůh!

Milý zjev je národ v plném květu,

jenž se má přec k světu,

hrd je na svou vlast i řeč i práva,

nikomu se v podnož nepoddává,

ve všem pilný, čilý,

jarý, probudilý,

zhrdá všemi v světě tichoslávky –

u nás? hehe!

Národ, kterýž osvětu

za vrchol má všeho rozkvětu,

ušlechtilou zábavu jenž hledá

v knihách, kteráž vzniknout nedá

ospalosti ani netečnosti,

cizáctví ni světáctví,

na rozum jež činí objednávky

šat i mÓdu

v cizině jen – vlastní zemi v škodu –

u nás? – vynškudmÓrgn!

Národ blahý,

kterýž duševní vše snahy

podporuje v nadšení,

vědu rovněž jako umění;

jemuž divadlo

vlastního jen života je zrcadlo,

ba, jenž vše, co robí,

vlastním rázem svým i znakem zdobí,

nečekaje cizí na poptávky –

u nás? – tralalala –

Blaze národu,

pamětliv jenž svého původu,

ráznost zachoval si svoji

v poradě i v boji;

jenžto nezná hračky

pouze na vojáčky

s lecjakými vrtohlávky – –

u nás? – tramtarataratata!

Šťastná země,

kde se ústně i písemně

vyjadřovat smí,

co nám káže srdce nebo svědomí;

kde se prozpěvovat

smí i deklamovat

bez ohledu na slova i řádky,

pokuty i chládky,

nebo jiné toho druhu opletávky –

u nás? –