U NÁS...

Och, u nás je radostno dýchat a žít,

tu květy ti pod nohy házejí všady!

Dům postav si nádherný v růžové sady,

a do rána sprostý jej pomaže lid.

A píseň-li zazpíváš, křepký a mladý,

vkus uprou ti, umění, ducha i cit.

Jsi politik? Jistě se’s dopustil zrady!

Jsi malíř, jsi sochař? Ach, musíš být bit!

Když chud jsi – jsi lenoch, nic do tebe není.

Když bohat jsi – Bůh ví, jak nabyl jsi jmění.

Chceš bránit se? V kovový pancíř se oděj!

Tvůj sluha cos ukrad – tak aspoň se praví –

ó, zítra radš z domova nevystrč hlavy,

by nikdo ti do tváře nevykřik’: Zloděj!