U nás!

My máme malý byt a činži pořád,

svou krví dřív a z mozolů svých teď –

přec nám juž dával mnohý cizí zlořád,

ba dosud chtěl by dát’ nám výpověď!

My máme malý byt – trochu těch polí,

tu i tam poklad jimi problýská –

duch strážný hráz, jež od oken se drolí,

nezdolnou silou k stěnám přitiská!

Zem tu nám najal praděd od přírody,

bůh zpečetil to vůlí na vždycky.

Vás k hostině jen zveme, cizí rody,

ne vládnouti zde u nás nelidsky!

Jsme u nás! Vy jste zase jinde doma!

Vše v nájemnících má jít do taktu!

Kdo proti nám co má, nuž rci: kdo co má,

čím zhřešili jsme proti kontraktu?!

Když nutno je, snad slunečnímu svitu

moc jeho velkou oko promine –

tu vpustíme – však vládnouti zde v bytu

ty domácí své pány nikdy ne!