U netopýra.

Netopýr je divné zvíře –

Polo myš a polo pták,

Ve dne sedí v tmavé díře,

V noci bystrý jeví zrak;

A když vyjde luna bledá,

Potravu si teprv hledá;

Když pak slunce jasně svítí,

Tmavé hledá štěrbiny,

Starých hradů skuliny,

Neb se všeho světla štítí.

Netopýr je divný pták. –

Přidáš-li pak tomu víry?

Obrať vůkol sebe zrak –

Najdeš také v lidech netopýry.

Nezvedené poznáš syny,

Jichžto nešlechetné činy

Tmavá noc svým pláštěm halí;

Muže, kteří světlo pudí,

V bližním ke tmě lásku budí,

Čisté vody bahnem kalí,

Jichžto snaha tam jen míří,

Ať se světlo nerozšíří;

Neb čím noc je temnější,

Tím je podvod snadnější.

Ohavní to netopýři!

Druhá třída těchto tvorů,

Lidskou šálíc tvářností,

Podobá se zlému moru,

Rozesívá hořkosti;

Dvojí klamnou larvu nosí,

Jednou tebe k sobě vnadí,

O přátelství snažně prosí;

Druhou tebe lstivě zradí;

Důvěrníkem tvým se stane,

Svědkem tajných záměrů;

Láska tvá kdy nejvejš vzplane,

Oklame tvou důvěru.

Člověka půl – hada půl –

Mezi lidem kazí mír,

Přátelství mu v očích sůl –

Přeohavný netopýr!