U nevěsty.

Již jsi došla cíle, povolání!

U oltáře vínek děvinky

Změnila si v prsten chotinky,

S mužem statným, hodným milování.

O tak přijmi sladkých citů přání,

Ano z utrob srdce vychází:

Libé štěstí ať tě provází

Na všech cestách tvého putování!

Vždycky, vždycky nechť ti vánek vlažný

Tvé příjemné chladí tvářnosti;

Ať se leká mocné jasnosti

Cnoty tvojí svůdník, prostopašný!

Všady ať tvůj anjel nebes strážný

Tebe chrání se svou milostí;

Nechť tě vede k čisté radosti

Milenost a osud svatoblažný.

Miluj Boha! onť své požehnání

Vždy otcovsky bude na tě klásti;

Buď okrasou naší drahé vlasti,

Dlouhý život ží zde beze lkání!

Milůj chotě! tak ti dnové tiší

V sladkém toku vždycky budou plouti;

Láskuj, co tvým plodem bude slouti,

A vám žehnat bude Otec vyšší.