U OKNA.

Vstala a okno otvírá,

do nového, svěžího rána –

lásce a touhám srdce všech

jsou z jara zotvírána.

Ranní jí vánek čechrá vlas,

a v zardělé líbá ji tváře,

plno, hle, venku všude dnes

i v srdci je zlatisté záře.

K nebi až s písní skřivánčí

nad pole vznést by se chtěla,

lehko tak, lehko člověku,

že tíhy teď necítí těla.