U paláce.

U paláce alej dlouhá

akátů,

tvoje milá vlaštovice

byla tu.

Ach, ty nevíš, kdy to křídlo

znavené

v letu tvého doteklo se

ramene.

Co ten akát v sladké vůni

odkvétal,

ani nevíš, proč se krásný

sen ti zdál.

Snad jsi tušil tmavých křídel

tichý let,

nebo motýl květů na tvé

čelo sed?

Nebo v noci alej dlouhá

akátů

vzdychla, že tvá vlaštovice

byla tu!? – –