U potoka.

S jedné strany svislé vrby tmavé,

s druhé lísky na potoka kraji;

na vodách, jež zlatí slunko žhavé,

kachny bílé jako sníh si hrají.

Na prsou hned čechrají si peří

a zas ve proud hravě potápějí

zobce zlaté, až se vlny čeří

a jak stříbro hladinou se skvějí!

Nad ně dolů stará dutá jíva

rovna víle pohřížené v snění

u vějíř své rozestírá listy:

A v něm ukryt snítek pod zelení

s hnízda svého lednáček se dívá

na jich hru, a hnízda obraz čistý!