U stodoly.

Na pšenici zlatou

klepy! klepy! klepy!

jako podle taktu

dopadají cepy.

Paže pravidelně

zdvihá se a padá,

plnému vždy klasu

těžkou ránu zadá.

Časem smích se mísí

v pravidelné tepy,

někdy přehluší je

pomluvy a klepy.