U STOLU.

By Karel Dostál-Lutinov

Pověz nám, ale věrně,

poutníčku milý náš,

proč při jídle se u nás

jen stále usmíváš?

„Mám radost, že mi chutná,

že zdravé zuby mám,

že mám co jimi kousat –

proto se usmívám.

Mám radost, že jste dobří,

že k druhu lnete druh,

že máte štědré ruce

a že vám žehná Bůh.

Můj úsměv, to jsou díky,

že Pán mne poslal k Vám,

že mám tu chléb a lásku,

proto se usmívám.“