U stolu

Ty, jenž rouchem noci máváš,

ty, jenžs nebe rozklenul,

prostým srdcím prosté dáváš

radosti jak chléb a sůl,

ty, jenž v nic nás uvrhuješ

a zas k světlu zpátky rveš,

ty, jenž pánem světa sluješ,

život jsi a smrt jsi též,

obrať k nám svou tvář, tu skvoucí,

projev nám svou přítomnost,

zírej z nás, ty vševidoucí,

Pane, Bože, buď náš host!