U této zdi si postojím,

U této zdi si postojím,

já žebrák a ta zpuchřelá;

zde neviděn sám uvidím,

jak půjde průvod z kostela –

svatební průvod z kostela,

pohřební průvod do duše –

a dávný hlas se probouzí,

že neklamal se v předtuše:

že zlatý zvonek uvede

ji s jiným jednou do ráje –

ach, teď už zní – ó pokleknu,

nechť aspoň ona šťastná je.