U všelijakých měst.

K čemu vozy? Nač ty páry?

Dostavníky, nač kočáry?

Beze všeho unavení,

Pěšky, v líbém procházení,

Bez outrat a hezky tiše,

Nehledíc’si pochopů –

Projdem půli zemské říše,

V půl dne – celou Evropu!

Nejdříve se vejslovně

Do Londýna podíváme,

Mladé, krásné královně

Jak se vede, pozeptáme;

Do Paříže pozajdeme,

Komory tam vyslechneme,

Jak se pravá, levá drží,

Zdaliž centrum chválu trží;

Kolik asi millionů

Afrika již pohltila?

Co nového na salonu –

Zdaž se Rachel uzdravila?

Madrid vynecháme,

Panuje tam nepokoj,

Přenešťastný krutý boj;

K severu se raděj dáme,

V Hamburce se zastavíme,

Slanečků tam okusíme,

V Moslu, Cáchách blíže Rýna,

Kde dobrá se daří vína,

Na sklenku se zastavíme;

A pak zrovna do Berlína!

Čím se baví nový král?

V novinách to jistě zvíme;

Na to pospíšíme dál.

V Lipsku kněh si nakoupíme,

Pak o vlastní zase noze,

V žádném tamním párovoze,

Do Drážďan si zajdeme,

Po mostě se projdeme.

Navštívíme Petrohrad –

Neminem též Carohrad;

Mladý sultán, moudrý pán,

Od lidu je milován,

Na Turky nic nedopustí:

Sotva venku něco šustí,

Již vysílá četné pluky,

Nepokojné ztišit hluky.

Snad též zvíme, zdaž ten Ali

S Egyptem si prsty spálí?

Z Carohradu pospíšíme,

V Benátkách jsme bez prodlení –

Krátké mine okamžení,

V Praze se zas ocítíme,

Kde po dlouhém cestování

V pokoji se zastavíme,

A v přátelském radování

U žbánku si pohovíme.