U zamrzlého zdroje.

Sníh zavál pole, háj i luh,

vše bílo v zad i v před,

dech stromů v jemné jíní stuh’,

dech řeky v jemný led;

tříšť útlá – zdroje stkvoucí sen –

se těsná kraje kol,

a diamanty posázen

je pampeliščin stvol.

Plach stehlík k zdroji přiletěl:

„Kde krůpěj k pití as?

Znik’ vína zdroj, jejž dřív jsem měl

na slunný hodokvas;

mám u pramene zhynout snad,

než písně vyzpívám?“ –

A zaúpěl a mrtev pad’ –

či jsem tím ptákem sám?