Ublížila’s, lásko...

Ublížilas, lásko, ublížila

srdci mému, jež ti všecko dalo;

dobrý Bože, kde jest jenom síla,

bolu tolik jest a síly málo.

Po horách jsem chodil celé noci,

hledal bylinu, jež všecko hojí,

jež by mohla tu palčivost zmoci,

která pálí, lásko, z ruky tvojí!

Řek jsem přešel, že jich nespočítám,

nenašel jsem nikde ono kvítí,

pracně prsty zlaté klasy chytám,

zázračný květ nelze zachytiti.

Tak s tou ranou musím jít až k hrobu,

neb ji zaceliti, malá síla...

pták jsem, z dlaně osudu žal zobu,

ublížila’s, lásko – ublížila...