UBOZÍ BUDITELÉ!

By Karel Dostál-Lutinov

Co pak vám to napadlo,

budit spící Máti?

Co vzal čert, to měli jste

v hrobě nechat spáti.

Mohli jsme dnes jinak stát

pod Prusovým žezlem,

nemusili jsme se prát

o slovíčko ve zlém.

Členi slavné rodiny

z teutoburských lesů,

účastníci hostiny

u sedanských plesů.

Jako Slezsko, jako Sas

kvetly naše nivy,

universit, krámů, kas

byly všude divy.

Celý svět by před námi

nepozbýval strachu,

Rusko, Francko, Anglii

drželi jsme v šachu.

V Berlíně jsme měli střed,

páni „pod lipami“,

co nám Němec tady sněd,

jedli bychom sami.

Knihy byly lacinší,

lépe s hudebninou,

jak se mohlo snoubiti

rýnské s mělničinou!

Machar moh v půl Evropě

slavný být svým Římem,

nemusil se se Saudkem

dělit svojím příjmem.

Kdyby vás ne, mohli jsme

v šestašedesátém

na pozvání Bismarcka

v moře vplynout chvatem.

A teď národ bez krále

aby bil se, žebral –

bodejť by vás, kohouti,

Čert byl raděj sebral!