Udivení.

By Josef Václav Sládek

Nemohu se vynadivit,

nemohu to chápat,

že jsem musil do stavení

k vám, jak slunko v západ.

O sobě jsme nevěděli

ještě v roce novém;

stalo se to okamihem,

stalo se to slovem.

V dubnu jsme si pověděli,

svatba byla v máji,

vlaštovky si budovaly

pod krovem a v stáji.

Potom přišly senoseky,

žně, s tou jinou prací,

po otavách s vlaštovkami

šli ti tažní ptáci.

Nemohu se vynadivit,

nemohu to chápat,

jak že v zimě pod okénky

může čáp nám klapat.