ÚDOLÍ SMRTI

Šel krajem poutník jedenkrát

a všady zřel jen kostru, hnát.

Tu na stráni, tam na poli,

děl: „To je smrti údolí!“

Byl tenkrát ještě příliš mlád.

A minul dlouhých roků chvat,

zas viděl poutník hnát a hnát,

se neodvrátil v nevoli,

„Svět celý smrti údolí!“

děl – „již to věřím rád“.