UHRANČIVÉ OČI.

Mám-li místo srdci drahé,

Hned se hrob mi tam vyryje;

Jde-li noha cestou milou,

Hned se trním mi pokryje.

Hledím-li do nebes výše,

Tu mi jistě hvězda spadne;

Hledím-li na zemi krásnou,

Tu hned máj mi v poušť uvadne.

A když malé, milé děcko

Na můj krk se zavěšuje

A mě s outlým lichocením

Pohladí a poceluje:

Tu bolestně zrak svůj zastru,

Pryč se tváře moje točí,

Abych děcko jen nespatřil –

Neb mám uhrančivé oči.