ÚKLADY

Vyšly tajemně do tmavé noci.

V úkrytu dychtivě čekaly, přijdu-li.

Kápě široké hodily přes hlavy,

svítily zrakem, když pochodně zhasnuly.

Ticho zločinné tušil jsem z dáli.

Štěstí své rdoušené slyšel jsem zaplakat’.

Moje tajemství obnažil kdosi,

na cesty vražedné chtěly mne vylákat’.

Z vlastní krve mé byly ty stíny.

Z daleka obešed’ viděl jsem tváře jich.

Tiše, s úsměvem krvavým prch’ jsem

pochovat’ boly své v života peřejích.