Ukolébavka pro Věrku

Co viděl jsem,

chcete se dozvědět,

za rozhořčených

svého žití let.

Co neviděl jsem,

řeknu spíš:

já neviděl jsem ještě

Jižní kříž.

To nad ostrovy

jižních moří bdí

zázračně bílé

zářné souhvězdí,

do lagun z korálů

svůj hází třpyt –

kdo spatří je,

musí se navrátit,

putovat musí

třeba světa lán,

by zase viděl

Tichý oceán,

jak v dlouhých, táhlých vlnách

usíná,

co hvězda v něm

za hvězdou zhasíná.

Co viděl jsem,

to není pro váš sluch,

co viděl jsem,

to ďábel sám mi vnuk,

tobě však dá dnes v noci

jistě Bůh –

děvčátko, spíš? –

že uvidíš

nad sebou zářit

Jižní kříž,

chřípí ti vzduje

svěží brizy van,

jež kolébá dnes večer

Tichý oceán.