Ukolébavka z roku 1916.

Spi, můj broučku malý, zlatý!

Otec na tě myslí v dáli,

moje láska tebe střeží,

sladce spi, můj hošku malý.

Jak se asi táta těší –

neviděl své děcko posud –

každý den se chvěji více,

zdali nám ho vrátí Osud.

Jestli se ti taťka vrátí,

v junáka tě vychová si,

jakých bude zapotřebí

pro budoucí lepší časy.

Jestli však – ó chvíle kletá!

vykrvácí přece tam,

pro památku jeho čistou

tak tě, dítě, vychovám:

Abys činnou láskou rád měl,

co tvůj taťka miloval –

abys tím víc nenáviděl,

co on tolik proklínal.