UKOLÉBAVKA.

By Adolf Bogner

Spi, můj drahý andělíčku,

dřímej sladký sen;

kolíbá tě tvoje máti,

polibky ti spánek zlatí,

dřímej sladký sen!

Hajej, dadej, drahé dítě,

kvítku lásky mé!

Otec tvůj se nezná k tobě,

ač jsi jeho vlastní robě,

kvítku lásky mé!

Blaze tobě, dokud žiješ

v loktech matky své,

až mě žaly ve hrob sklátí,

musíš učiti se znáti,

co jsou boly zlé!

Blaze tobě, dokud neznáš

lstivý, klamný svět,

nevíš, že jsi srdce mého

a milence nevěrného

pohozený květ!

Dřímej, dřímej, kvítku lásky,

dřímej v klíně mém,

máti tvoje tobě pěje,

hořké slzy při tom leje

nad svým sirotkem!