UKOLÉBAVKA.
By Adolf Bogner
Spi, můj drahý andělíčku,
dřímej sladký sen;
kolíbá tě tvoje máti,
polibky ti spánek zlatí,
dřímej sladký sen!
Hajej, dadej, drahé dítě,
kvítku lásky mé!
Otec tvůj se nezná k tobě,
ač jsi jeho vlastní robě,
kvítku lásky mé!
Blaze tobě, dokud žiješ
v loktech matky své,
až mě žaly ve hrob sklátí,
musíš učiti se znáti,
co jsou boly zlé!
Blaze tobě, dokud neznáš
lstivý, klamný svět,
nevíš, že jsi srdce mého
a milence nevěrného
pohozený květ!
Dřímej, dřímej, kvítku lásky,
dřímej v klíně mém,
máti tvoje tobě pěje,
hořké slzy při tom leje
nad svým sirotkem!