UKOLÉBAVKA

Padej, padej kol a kol

na stráň, les a nivy,

zavěj skálu, vyplň dol,

sněhu spravedlivý.

Padej na mne. Zdědil jsem

smích a hřích a rány,

padej, ať mám v srdci svém

stezky zarovnány.

Hrbolů tam tisíce,

zrádná propast zela,

s vrcholů mi vichřice

sosny zporážela.

Uspi marné naděje,

zkonejši, co týrá,

měkkounce stul v závěje

vše, co lhala víra.

Moje slova ulož v rov

na bělostné pláni:

Dáš-Ii písně beze slov,

dost je požehnání.

Než se v srdce, než se v zem

nové jaro vrátí,

nech mne pod svým příkrovem

spát a spát a spáti.