UKOLÉBAVKA.

Spi jen, hochu milý,

hle, již měsíc bílý

na nebi tam svítí,

jež je setmělé –

dítě, dřímej sladce,

jako ve pohádce,

v snu se k tobě schýlí

boží andělé.

Andělové boží

přijdou k tvému loži,

každý v duši vdechne

sen ti přesladký,

ve snu zlato, květy,

hrady, města, světy

ku tvým nohám složí

rytíř z pohádky.

Anděl míru k tobě

skloní křídla obě,

dřímej nerušeně,

než ti pominou

snové v klínu matky,

které marně zpátky

volat budeš k sobě,

až ti odplynou.

Až ti, drahé dítě,

osud jednou lítě

zlobu, zášť a hořkost

v cestu nastele...

Teď však dřímej sladce

jako ve pohádce,

dokud hýčkají tě

boží andělé!