Ukolébavka.

Když jako v mlze vše mi splývá

v nejasných polosnech,

cos nade mnou se šumně schvívá

a cítím tichý dech.

Ve hvězdné říze anděl bílý

se zlatou perutí

nade mnou soucitně se chýlí

ve vůně vanutí.

V mé srdce lživý olej lije

jak v lampy krystaly

a sněné krásy harmonie

zní z jeho nimfali.

Třpytnými prsty v šeré dumy

mně střásá růží nach

a jeho zlatá křídla šumí

ukolébavkou v snách.