Ukradli zloději tátovi krávu,

Ukradli zloději tátovi krávu,

sedm mu krmila dětí,

leč Honza nejstarší neztratí hlavu,

po stopách s tátou letí

a stopy vedly je na doubravu.

Obušek každý měl krátký;

hle! tam se zloděj s ní v houštinu schoval.

Honza naň volal:

Vraťte nám krávu zpátky!

Než zloděj směle naň vzkřik,

oba na kolena klekli,

z posledních šatů je svlík.

„Tatínku, pojďte,“ a táta dí k tomu

„No, jsem Čech!“ změklý.

A táta s Honzou šli pokojně domů.