Ultima necat.

By Jaroslav Vrchlický

Vše mohlo jiné býti žití luhem,

já nemusil tak vždy se o chléb rváti,

já s odkrytou moh’ skrání hrdě státi,

ne medvěd tančit s povinnosti kruhem.

Za stejný žold ve boji o čest tuhém

jsem vracet rány moh’, ne přijímati,

a stejně moh’ jsem jako jiní svatí

jíst na pluhu a ne být spřežen s pluhem.

Však stalo se. Co platno nyní reptat?

Já mohl jak ti chytří, dřív se zeptat,

co dát můž’ život a ne brát vše šmahem.

Svou práci moh’ jsem desetkrát víc cenit

a podle větru stokrát prapor měnit:

Teď šachmat osudu jsem jedním tahem.