ULTIMA THULE.

Znáš onu zem? Za světem kdesi leží,

a co den lidí na tisíc k ní táhne,

ten s vráskou v tváři, a ten ještě svěží,

a co ten pláče, druhý po ní prahne.

Tam vládne král, jenž Pokoj nazývá se,

a zapomnění dává zlatou číši

všem, kdo v zem vejdou. V nesmírné své kráse

se klene ticho nad tou velkou říší.

Co lidi chvátá v různé světa kraje,

co jich se vrací, rozjizvené líce,

sklamání v oku, v kterém slza hraje! –

Z té země nikdo nevrátil se více...