UMĚLEC ODPOVÍDÁ:

Ó, bláhový, co smutný los ti zdá se,

mně výhodou, mně štěstím tvým se vidí;

či chtěl bys zříti chladný pohled lidí,

jak na tvé snaze, boji tvém se pase?

Jak kupčí s tebou, ryjí se v tvém mase,

jak co dnes slávu, hymny davů klidí,

se kácí zítra, smete, nenávidí

a v rum a veteš hází v krátkém čase?

A díla svá mít kolem? Smutné věno!

Ó, bláhový, že tobě odepřeno,

stesk uspořen ti velký, děkuj nebi!

Ne úsměv, jenom nedostižná meta

a za snů krásu skutečnost jen kletá

a malomoc tvá v nich se na tě šklebí.