Umělý Milek.

Mnoho Milek umí,

Mnoho tropí jeho zbraň:

Raní – a – pak čumí.

Tohoť jen se každý chraň.

Zámky, mříže láme,

Bystří, plete hlavinky;

Matky šálí, klame

Zkušené též babinky.

Jůna učí básnit;

Z pouště tvoří vonný ráj.

Starce nutí bláznit;

Z listopadu kouzlí máj.

Z očí bojovníka

Slze loudí, bolnou tíž;

Nohy nádherníka

V chudou vede družky chýž.

Ním i mudřec slavný

Žvatlá jako vesní žák;

Ním se orel dravný

Lichotinký stane pták.

Kruté putky svede,

Krvavou působí seč;

V boji pokoj vede,

Přes kolínko lomě meč.

Plaché dívky tresce,

Zkouší děvy milené;

Prázdní plné měšce,

Vazby trhá nucené.

V noci spáti neda.

Vedne svírá, pálí zas,

Skotá, kutí, hledá,

Kratí tu – tam dlouží čas.

To vše Milek umí,

Nepřevládný tento rek:

Raní – smrtí – čumí:

Ale nedá ranám lek.