Umění Severu.

Já slyšel jsem Zpěv Houslí Severních,

kdos Obrovský hrál k zemím skloněný

bizzarní úzkost nad vším živoucím,

šlehavým vichrem rozšlehaný Žal.

Jih spal již. Přírodou rozhýčkán, tlel

po létech Středověku. Vadly formy.

Lenivou krví sladké křesťanství

truchlivé zmalátnění rozkládalo.

Duch Severu však ještě tvořil, stál,

duch Myslící, a Zápasící posud,

smršť bouřných protiv na svých houslích hrál.

Nenávist k ženě, Sebezbožnění,

zpod smyčce sršel v mlhy přechodní

déšť jisker hledajících pochodní...