ÚNOR.

Je únor v duši, zítra už se něco stane.

Už v chvilce předchozí jsem dýchla pomaleji,

a přišly jarní vody, dravé, rozpoutané,

a kusy ledu v dálky odnášejí.

Oh, jistě už se něco stane, je tu tání,

a v hloubkách nitra u kořenů něco se už hnulo,

a s těmi ledy včera – shlédla jsem je maní –

do dálných moří moje srdce plulo.