ÚNOROVÝ ZÁPAD.

By Vojtěch Martínek

Krvavé slunko nad lesy.

Les stená nahý, odraný.

Bílou si mlhu zavěsí

jak obvazu cár na rány...

Havrani letí nad polem...

Než ve stín chabý, malátný

celý les zvolna vepluje,

v hasnoucí požár brunátný

zlomeným šeptem žaluje...

Havrani letí nad polem...

Ale noc jako z olova

k zemi je tvrdě přitlačí –

Slyšíš: to píseň mollová

umírá jako ve pláči...

Havrani letí nad polem...