UPOMÍNKA NA VĚK DĚCKÝ.

Kýž mi přáno, ještě jednou,

Dřív než moje líce zblednou,

Býti v citu blaženém,

Jejž jsem jako dítě míval,

Když mne otec můj vodíval

Po palouku zeleném.

Na lučině, v chyži, v háji

Žiltě klouček jako v ráji,

Duše jeho plesala,

Plesal též, když mu matinka

Vlásky stírala s čelinka,

Stírajeci líbala.

Její klín mu trůnem býval,

Na němž jako král sedíval,

Baldachyn byl lípový,

A matinky slzy drahé

Roněné na čílko blahé

Daly vínek perlový.

Teď je veta po tom ráji,

Země ta mne neukájí,

Klouček zrostl, našel – klam;

Pravý ráj jen tam je v květu,

Kde je tisíc hvězdných světů,

Pravý ráj jen tam, jen tam.

Proto přál bych ještě jednou,

Dřív než moje líce zblednou,

Žíti v citu blaženém,

Jejž jsem jako dítě míval,

Když mne otčík můj vodíval

Po palouku zeleném.