Upřímnost.

Moudré děvče mělo

Jako růže tváře,

Jak snih padlý čelo,

Oči jako záře;

Obraz krásy jisté

Byly mravy čisté.

Páni z každé strany

Valem dobíhali,

Aby pěkné panny

Lásku vyžebrali,

V obět, čím jen vládli,

K jejím nohoum kládli.

Co mi páni! chcete?

Panna promluvila,

Jdete domů, jdete!

Já jsem vyvolila

Za miláčka svého

Hocha šlechetného.

Šaty premované,

Zlato, z perel kvítky,

Tváři malované

Těší outlé dítky,

Dar jen marné šálí,

Ctnost se sama chválí.

Dívka v lásce pravé

Hledá štěstí svého,

Její srdce zdravé

Žádá muže ctného,

Chceli v společnosti

Dojít blaženosti.

Tak se k mládkům měla

Panna nejkrásnější;

Krylať krása těla

Duši šlechetnější,

Proto jako skála

Ctnosti věrná stála.