Uprostřed městského ruchu,

Uprostřed městského ruchu,

jenž duši znaví,

často se zjeví mi v duchu

obrázek smavý:

Obzory širé s blankytným nebem,

pole, jež voní zrajícím chlebem,

návrší, potok s lukami, lesem,

stráň, která vzkvétá růžovým vřesem,

v údolí kostel, u něho víska...

Venkove, venkove,

jak se mi po tobě stýská.