USÍNÁNÍ.

Vše kolem stlumeno. Tma kolem, tma je všude.

Ze dvora světla pruh pad na zeď, strop a mizí...

křik dětský, táhlý pláč, dunící dvorem kroky –

a vozu vzdálené kdes’ v ulici teď hřmění.

A ticho. Stlumené kobercem vedle kroky,

a ticho hluboké – klíč zarachotil v zámku

u dveří domovních – teď zaskřípaly, vpadly –

po dvoře duní krok a na schodech kdes’ zmírá.

Zas ticho. Hodiny jen slyším tikat na zdi,

jich odměřený chod a jednotvárný ve tmě.

Noc. Vlastní slyším dech, jak s dechem jejím splývá.