Úsměv starci na rty nutí,

Úsměv starci na rty nutí,

muže klidem k činu budí,

dítě květem smavé žluti

uspává a nezatrudí

kámen zapomenutí.

Hmotou dýše, červánkem zhasíná,

dumu rozjímání tiší i bouří jek,

kyne co němý výsledek,

co hvězda jediná.

Rýhy, runy dějin stírá,

ryba rozumu trhá se v síti,

stará víra.

Ať myšlénky vrou, běsi bouří dutí,

nám svítí

kámen zapomenutí.