Úsměv

Polibek růže hebké a rudé,

jež voní dechem a vzpomínkou

a vznítí srdce štěstím, jež hude,

tichoučkou, sladkomilostnou hrou,

polibek růže na rty mé chudé

– tvůj úsměv.

Stříbrný zvonec jako když vítá

za harmonického večera

na cestě v sad, kde šeříkem svítá

bělostný zámeček do šera,

stříbrný zvonec, který mne vítá

– tvůj úsměv.

Paprsek zlatý ve chvíli vratké,

jenž z mračen tryskl a zazpíval

poselství nové pohody sladké,

bělouše radosti řehot a cval,

paprsek zlatý pro štěstí krátké

– tvůj úsměv.

Nikoli smích, jenž pro kohokoli

bezděčně zurčí ti přes rety,

tvůj úsměv, úsměv, pro mne jenž volí,

pro mne jen něžné své zálety,

tvůj úsměv líbá, svítí i zpívá,

tvůj úsměv hladí a čary zná...

Srdce mé v ráj se okénkem dívá...

Oh, proč jen tak brzy zhasíná

– tvůj úsměv!