ÚTOČNÁ PÍSEŇ.

Květy vonné, které trháš na lučinách,

oviň ladným věncem kolem svého těla,

aby k tobě, zcela skryté ve květinách,

tlupa motýlů se v zmatku rozletěla.

Tehdy polibek můj, také motýl hbitý,

na květ rtů tvých rudý v lehkém vánku sletí,

mlčením ač sevřeny jsou pevně, slity,

k lásky slovu je jak klíčem otevře ti.