UTONULÝ.

U cesty, jež táhne v dálné kraje štěstí,

jiskrooké víly kouzelný sad pěstí.

Ohnivé tam květy! – je jich jak vln v moři,

těžkou vůní dýšou, hlavu do snů noří.

Mladý rek, jda v dálku, dal se zvábiť vůní –

te tam bezduch leží jako v mořské tůni...