Utonulý rybařík.

Obloha belasí.

Co že je to asi?

Nocka tajně vyzná,

pláň že hlubočizná.

A drobné hvězdičky?

To samé rybičky

se stříbrnou hlavou

v povrch tůně plavou.

K ránu však se splaví

rybák zlatohlavý:

z červánkové lodi

zlatý dražák hodí.

„Semže, ryby!“ volá,

„sem do toho kola!“

a v raz zlatou sítí

všecky rybky chytí. –

A což ten měsíček?

Také rybaříček,

utonul však v pláni

v nešťasném chytání.

V noc se mrtvol plíží,

výší se a níží,

neb jak vlnky spějí,

vznesou ho neb skrejí.