Uvadla jsi...

Uvadla jsi na mé hrudi,

na skále jak vadne květ; –

v nitru skály ruch se budí,

základ její rozechvět!

Skála puká, hruď se trhá,

z trhlin do všech žití lich

zkrvácený žal se vrhá

v rozkacených peřejích.