UVÍTÁNÍ DĚDINY.

Vítám vás, ó tiché kraje,

Svědkové dětinství mého!

Ještě vzduch libý zde vlaje

Z borku mně tak přemilého;

A ty pole i ty hory

Jako jindy prokvítají,

Zpěvců lesních hlučné sbory

Známým zvukem mne vítají.

Vítám vás, potůčky vnadné,

Kde se mi tak krásně snilo!

Lůžko vaše věčně chladné

Břeh svůj ještě nezměnilo;

Vlnky vaše odplynuly,

Odplynuli blazí dnové;

Vlnky zas se přivinuly –

Ne však mé mladosti snové!

Vítám vás, vy sady skvostné,

Kde co dítě jsem pohrával,

I květinky vy milostné,

Z nichž jsem věnce si plétával!

Zimou kleslým v políbení

Jara život vám zasvítá –

Mne jen v žádném probuzení

Jaro zašlé neuvítá!