Uvítání jara.

Na křídélkách zlatých

jaro letí zpět,

zlatá pírka trousí,

kudy jeho let.

Vonné květy hází

na zem z věnečku,

sladké písně sype

dolů z ranečku.

U potoka dítek

jako motýlů,

ručky se jim boří

v jamky do jílu.

Potom začne dílo –

pěkně do šíře,

do čtverečků dutých

hnětou hmoždíře.

Pak se rozestaví,

jak houf rytířů

a vítají jaro –

střelbou z hmoždířů!