Úvodem.

Můj ty světe, co mám psáti,

by se tomu každý smál

a já za to mohl bráti

„prachy“, „slávu“ atd.?

O obstrukci? K čemu smát se

chudákovi bláznovi!

O vládě? Oh – ta si krátce

všechny vtipy zapoví!

Že vám píši o výstavě,

kterou znáte možná líp,

že přec píši o ní právě,

v tom už hned je tedy „vtip“...

A jen prosím, zakulhá-li

který vtip snad „starobou“,

věřte, že mi reuma kalí

život stejnou chorobou...

Člověk můž’ se nakaziti

na samé už výstavě,

kde lze leckde přece zříti

staré věci v opravě.