ÚVODEM

Nad bílý plamen sluncí všech

rudý můj plamen vyráží.

Pro svoji spásu v úzkostech

si zpívám na stráži.

Nad temný hukot pod zemí

písnička smíru vyráží.

O svojí bídě radostně

si zpívám na stráži.

O stará slova přísežná

zmučená duše zápasí,

cestičku pod nebem, nad peklem

vlastní kéž našla si!

Bude to prostičké veselí,

hlubokou bolestí svěcené.

Chcete číst, duše ztracené,

chcete číst, duše nadšené?