Úvodní verše.

By Jan Evangelista Nečas

Jen do letu, můj okřídlený koni,

můj Pegase, neb jak tě lidé zovou! –

Dnes nastoupíme světem jízdu novou,

kde polní růže podél cesty voní; –

kde lán se houpá vlnou zlatých klasův,

kde mořská vlna v běsné bouři syčí,

kde člověk líbá, žehná, kletbou křičí,

a zticha sténá do nebeských jasův;

kde srdce lidstva žití zvonem zvoní,

kde na mohylách suchá šustí tráva,

kde lid by umřel za svou řeč a práva –

tam dej se v let, můj okřídlený koni!