Už se jaro k smrti chystá,

Už se jaro k smrti chystá,

slabě dýše už, o žel!

mech se chvěje, slze roní,

a v skalisku zvonek zvoní,

vrhá z ňader zlatý pel.

A ty lese, prostý květu,

bez jara čím budeš, čím?

„Hnízda skryju v listů tísni,

abych o tisíce písní

v jeseni byl bohatším.“